Na pasece u lesa stojí pěkná roubenka. Její stavba trvala pouhé tři měsíce

Máte to sice jen skok na Vysočinu, ale tady v kraji nejsou roubenky právě tradičním typem stavby ...

Nejsem odtud a ke kraji jsem neměl žádný rodový vztah, ale máte pravdu, roubenky tu moc vidět nejsou. Jenže můj poslední dům měl být roubenka a tomu se samozřejmě musí podřídit pozemek. Najezdil jsem dost kilometrů a rozkaz zněl celkem jasně: měl by být v blízkosti lesa, skal a nějaké vody.

obr.: Že je majitel geolog, poznáte hned u vstupu do domu; čtyřtunové kamenné solitéry nejde přehlédnout. Manipulace s těžkými břemeny je prý Oldřichova radost. Kromě nich je na pozemek navezeno z nedalekého lomu osmdesát tun kamení, ze kterého vytvořil suťovisko a osázel ho tak, aby se porost časem spojil s přilehlým lesem. Roubenka z něj vykukuje, jako by tu stála odjakživa. Je to tak přirozené, že člověka ani nenapadne, že by šlo o uměle vytvořený reliéf. A prý tu mají víc šutrů než dřeva. Foto: Martin Zeman

Místo pro dům je to přímo pohádkové, ale přístup ne právě jednoduchý, ba přímo krkolomný. Neměl jste problém najít dodavatele stavby?

Kdybych to měl shrnout do jedné věty, nyní po zkušenostech bych řekl, že jsem měl štěstí a dobré rádce. Vybral jsem celkem rychle a hlavně dobře, i když z jiného kraje. Pro stavaře nebylo problémem vůbec nic. Kdybych si vymyslel kočku za komínem, jsem si jistý, že by mi ji tam posadili.

obr.: "Kdybychom chtěli žít ve městě, byl by mi blízký funkcionalistický dům. Ale protože jsme na venkově, vybrali jsme stylovou dřevostavbu." Foto: Martin Zeman

Na stavbu jste si dohlížel sám?

Nechal jsem postavit jen hrubou stavbu, respektive k dokončení, která je udělaná naprosto precizně. Dodavatel má v týmu skutečně machry, mistry tesaře. Stavba trvala tři měsíce, zbytek jsem řešil pomocí subdodavatelů. Takže jsem na stavbu nejenom dohlížel, ale spoustu jsem si toho udělal i sám, a vím přesně, že dílo je provedeno kvalitně bez skrytých překvapení.

obr.: Hraněné smrkové trámy 300 na 240 milimetrů mají původ v Orlických horách a dávají domu solidní základ. Dřevěná okna s dvojsklem se drží velikostí tradice, za což jsou majitelé obzvláště u západní stěny vděčni. Praktickým doplňkem je přístavba terasy. Při jejím návrhu šlo o to, aby architektonická kvalita nepředčila vzhled roubenky. Foto: Martin Zeman

Která subdodávka byla nejsložitější?

Asi elektřina, protože ta není flexibilní jako u zděné stavby: hele, Fando, ještě támhle dosekej kus zdi, paní by tam chtěla navíc vypínač. Projekt dřevostavby je ve fázi stavby už vlastně neměnný, musíte předem dobře rozplánovat, kde co bude, odkud a kam to povedete.

V průběhu stavby můžete maximálně místo jedné zásuvky dát dvojzásuvku. Některé instalace máme vedené ve stropě, něco málo je v podlaze a zbytek je tažený uvnitř trámů, respektive uvnitř trámu je vyfrézovaný kanálek, tím je protažená chránička „husí krk" a v ní dráty. Kdyby Vikingové viděli ty kilometry slaboproudu, kývali by uznale helmou.

obr.: V létě je sednice – obývák s kuchyní úžasně chladná. Venku může být čtyřicet, v podkroví je dvacet šest a dole nádherných dvaadvacet. Foto: Martin Zeman

„Sednici" máte velikou a k tomu třetinu otevřenou do patra s galerií. Zvládnou tak velký objem vytopit kachlová kamna?

Kachláky tu nejsou pro tento účel. Mají sice výkon osm kilowat, ale dlouho trvá, než se nahřejí, a když je venku mínus dvacet, na plný výkon se uvnitř zvedne teplota maximálně o dva stupně (dům má tepelnou ztrátu osm kilowat při mínus patnácti stupních). Je to dáno právě i tím, že je „sednice" – obývák otevřený do krovu. Počítali jsme ale od počátku s tím, že kamna budou spíš na dotápění a jako stylová dekorace.

Hlavní topení je v podlaze, teplovodní, podkroví je osazeno nástěnnými konvektory. Jako zdroj máme čerpadlo vzduch-voda. Původně jsme s projektantem přemýšleli nad elektrokotlem, ale nedostali jsme od distributora dostatečný příkon, tak z toho vyšlo čerpadlo, za které jsme nakonec rádi.

Dodáte mu dva kilowaty a ono vám vrátí osm. Provoz v domě jede jen na elektřinu a za rok platím plus mínus třicet tisíc korun. A to se na komfortu nijak neomezujeme.

obr.: V roubence musejí být kachlová kamna. V tomto případě slouží jen k dotápění. Jejich největší přínos je bezesporu vizuální a samozřejmě „tvorba pohody". Foto: Martin Zeman

Jak velký vliv má na tepelný komfort prosklení jižního štítu?

Tak ten je dobře vychytaný. V zimě je slunce nízko, a pokud svítí, nemusím topení zapínat vůbec. V létě, kdy je slunce naopak vysoko, je prosklení stíněno přesahem střechy.

Foto: Martin Zeman

Smyslem štítu byl tedy pasivní tepelný zisk?

Ten je spíše vedlejším efektem, i když vítaným. Velké prosklení bylo navrženo hlavně kvůli světlu. Měli jsme s projektantem pocit, že v roubence s malými okny ho nebude dost. Abychom jej do prostoru dostali, spojili jsme tři věci – prosklený štít, otevření části přízemí do patra a bílou výmalbu sluncem osvětlené stěny. A osvědčilo se, tato kombinace funguje výborně.

obr.: Štítová stěna je korunou stavby. V umísťování oken byl proto hledán kompromis mezi dobrým působením z pohledu exteriéru a dostatečným prosvětlením interiéru. Projektant to vyřešil atypickým velkoformátovým prosklením. Světlo jím prochází do galerie a prostupem až do obývacího pokoje v přízemí. A protože stěna z masivu světlo neodrazí, nechal Oldřich vnitřní omítnutou stěnu vymalovat na bílo, čímž znásobil světelné zisky. Ty vizuální pak zcela naplňuje výhled z předsazeného balkonu krytého přesahem střechy. Foto: Martin Zeman

V patře tedy asi nemáte masivní trámy pod omítkou?

Ne. Hraněné smrkové trámy spojené přiznaným tesařským spojem – rybinovou vazbou jsou pouze v obvodové konstrukci přízemí. Patro má stěny sendvičové, opatřené omítkou.

Foto: Martin Zeman

A jaké je v létě v podkroví klima, nepřehřívá se?

Stěny i střecha jsou perfektně izolované a docela mocné. Když je venku opravdu horko, vnímám to uvnitř až tak po čtyřech, pěti dnech. Přece jen tmavá střecha dělá své. Díky absenci části stropu mezi patry mohu i dobře křížově provětrávat.

Funguje tedy všechno tak, jak jste si to představovali, nebo vás něco nemile překvapilo?

Není to první dům, který jsem stavěl, a tak už nezbývá moc věcí, které bych nečekal. Ale jde o moji první dřevostavbu a některé věci zjišťuji až praxí. Nejsou však v ničem nestandardní. Shrnul bych to asi tak: chtěl jsem roubenku, mám roubenku a ta se jako roubenka chová. Je precizně postavená, ale pár let po dostavbě ještě pracuje.

Vnitřní příčka stabilizuje horizontální pohyb konstrukce a ve stavebním postupu se proto nechala jedenáct centimetrů vůle. Za těch pět let, co tu bydlíme, klesla na čtyři centimetry. Počítalo se se schnutím čtyři procenta, nakonec to byly jen tři a zbytek se vyplní izolací, zalištuje a začistí. Ale to už si zařídím sám.

Nesmí se to uspěchat a musíte se naučit pohyb řízeně kontrolovat, dokud nedosedne do finále. Výsušné trhliny v trámech jsou asi do třetiny, ale s tím se nic nedělá, to patří k věci. Navíc tam bydlí pavouk, který nosí štěstí. Na statice to nic nemění. Podstatné je, že mi dům dává to, co jsme od něj čekal, a počítám, že alespoň dvě stě let mi vydrží.

obr.: Místo garáže nakonec vznik přístřešek pro auta, protože otevírání vrat by bylo nepraktické. Na něj navazuje dílna a „vejminek" – apartmán pro hosty s vlastním topením a hygienickým zázemím. Pozemek později majitelé rozšířili i o vedlejší parcelu, aby se jim nikdo další nevtěsnal do sousedství s dalším domem. Foto: Martin Zeman

Komentář dodavatele

Z pohledu stavaře považuji za důležité, že stavebník od samého začátku aktivně spolupracoval s projektantem. Vše se naplánovalo dopředu a v průběhu stavby nedošlo prakticky k žádným změnám ani problémům. To jde pak práce pěkně od ruky. Když k tomu připočtu, na jak úžasném místě jsme stavěli, byla to radost. Investorovi to místo upřímně závidím.

Pavel Haniš
HANIŠ srubové domy s.r.o.

Líbí se vám dřevostavby a zajímalo by vás k nim více informací? Zašlete nám dotaz!

Zaslat přímý dotaz